Mojmír Vlašín a Naďa Johanisová
V době omezení cestování vinou koronavirové krize si mnohý z nás vyjde, možná po dost dlouhé době, do přírody ve svém bezprostředním okolí. S překvapením pak zjistí, jaká pěkná zákoutí existují třeba i pár set metrů od jeho domu, a že je obývají i zajímaví a často již vzácní živočichové.
Pokud se například vydáte cestou pro pěší z Jehnic směrem k Ořešínu, narazíte na nedávno revitalizovaný významný krajinný prvek (VKP) Ořešínská rákosina, který byl registrován v roce 1993 Magistrátem města Brna. Původně se jednalo o kosené louky kolem Jehnického potoka, o dřívějším využití tohoto území svědčí i starší název Loučky. Jak upadal zájem o trávu pro hospodářská zvířata, byly tyto louky po mnoho let ponechány svému osudu. Přerostly rákosem a postupně začínaly zarůstat také dřevinnou vegetací, především topoly a vrbami. Přírodovědný význam této zajímavé lokality spočívá mimo jiné i v tom, že se jedná o prameniště, tedy zdroj kvalitní vody, v jehož horní části se nachází vzácné společenstvo ostřic. Lokalita byla původně jednou z mnoha mokřadních luk v údolí potoka Rakovce a jeho přítoků. Většina z nich však postupně zarostla nebo byla odvodněna. Tento malý ostrůvek je proto jedním z posledních zachovalých mokřadů nejen v okolí Jehnic a Ořešína, ale i na území celého města Brna. Byla zde pozorována řada druhů ptáků a také obojživelníků, mezi nimi i ohrožené a silně ohrožené druhy, jako je ropucha obecná, čolek obecný, rosnička zelená a skokan štíhlý. Na ně je potravně vázán další ohrožený druh, a to užovka obojková. V letech 2018-2019 zde proběhla z iniciativy ořešínské samosprávy rozsáhlá revitalizace (vykácení části dřevin, vybudování soustavy tůněk), která ekologickou hodnotu VKV Ořešínská rákosina ještě zvýšila.
Další nedaleké cenné přírodní území, které bylo brněnským magistrátem registrováno jako významný krajinný prvek v roce 2005, je VKP Údolí Rakoveckého potoka. Pokud budete pokračovat od Ořešínské rákosiny proti proudu Rakoveckého potoka, brzy narazíte na řadu tůněk, které vznikly v nivě potoka v rámci revitalizace této lokality, opět díky péči městské části Ořešín: V roce 2015 zde došlo k obnovení původní trasy potoka s vytvořením bezprostředně navazujících vodních ploch – vodních tůní mokřadního charakteru a rybníčka Mates, kde se dá v létě i vykoupat. Ostatní nově vytvořené tůňky však vznikly na pomoc nikoliv člověku, ale především obojživelníkům. S úbytkem tůněk a slepých ramen dochází u nás totiž i k úbytku obojživelníků, např. žab či čolků, kteří jsou na nich závislí v době svého jarního rozmnožování a bez nich dlouhodobě nemohou přežít.
Protože tůňky ve VKP Ořešínská rákosina i ve VKP Údolí Rakoveckého potoka jsou chráněné před další zástavbou, vypadá to na první pohled, že obojživelníci a další vzácní živočichové jsou alespoň zde v bezpečí. Není tomu tak ale docela. Pokračujme v naší procházce a u hřiště a budov TJ Sokol Ořešín obraťme své kroky k Ořešínu. Jak budeme stoupat ulicí Drozdí směrem k centru obce, povšimneme si v dolní části vpravo hustého pásu keřů a stromů, odkud se celý rok ozývá zpěv ptactva, a za ním mozaiky louček a úhorů. Z levé strany ulice Drozdí zůstává z větší části nezastavěná, a kromě dalekých výhledů zde naše oko potěší zahrádky, které město pronajímá místním občanům. Najdeme tu i různé neobhospodařované plochy, ale také intenzívně kosené trávníky a další plochy. Tato rozmanitá drobná přírodní území společně vytvářejí mozaiku biotopů, kde žije celá řada vzácných živočichů a která je podle nedávno zpracované biologické studie unikátní nejen pro zdejší městskou část, ale pro celé území města Brna.
Zároveň je tu úzká návaznost na VKP Údolí Rakoveckého potoka i VKP Ořešínská rákosina. Tak jako výkonný řemeslník potřebuje kvalitní domácí zázemí, jinak se jeho výkonnost bude ztrácet, tak i obojživelníkům totiž nestačí k životu jen rozmnožovací tůňky, protože většinu roku, kdy žijí na suchu, potřebují určité zázemí pro svůj pohyb a obživu. Takové zázemí jim poskytuje právě pomezí lesa a zástavby v okolí ulice Drozdí. Z obojživelníků je to především rosnička zelená, která se rozmnožuje mj.ve VKP Ořešínská rákosina a v suchozemské fázi života se pohybuje právě zde, kolem ulice Drozdí. Ropucha obecná se zase rozmnožuje v soustavě rybníčků v Rakoveckém údolí, ale většinu života tráví opět na svazích nad nimi. Leckdo v Ořešíně či Jehnicích, pokud obhospodařuje zahrádku bez masivního použití pesticidů, se s ní možná už setkal.
Nejde ale jen o obojživelníky. Z plazů se v okolí ulice Drozdí vyskytuje pravidelně užovka obojková, užovka hladká, slepýš křehký a ještěrka obecná. Užovku obojkovou jistě zná každý, kdo se procházel ve VKP Ořešínská rákosina, ale můžeme se s ní setkat i přímo na zahrádkách rodinných domů, kde účinně pomáhá při redukci obtížných hlodavců. Ještěrka obecná není tak běžná, jak by se dalo usuzovat z jejího jména. V mnoha zahrádkách v jižní části Ořešína a v přilehlé části Jehnic je však častým hostem. Tyto druhy obývají pravidelně a celoročně okolí ulice Drozdí a pravděpodobně zde i zimují.
Z ptáků, které tu můžeme spatřit a také slyšet, se jedná například o strnada rákosního a rákosníka proužkovaného, kteří se tu vyskytují pravidelně, ač tu nehnízdí. K zajímavým druhům patří i rehek zahradní a z roku 2020 je významný nález ohroženého ťuhýka obecného. Rehek zde hnízdí určitě a ťuhýk s velkou pravděpodobností. Z datlovitých se tu pravidelně vyskytuje žluna zelená, strakapoud velký a krutihlav obecný, i když pouze poslední tu pravidelně hnízdí. Pro území je typické i pravidelné hnízdění lejska šedého, což je mezi ptáky další ohrožený druh. Jako zajímavost je třeba uvést i pravidelný výskyt silně ohroženého netopýra rezavého.
V současné době ale město Brno pracuje na návrhu územního plánu, který by nezastavěné zbytky přírody v dolní části kolem ulice Drozdí otevřel tzv. rozvoji, rozuměj výstavbě rodinných domků, jak o ně usilují developeři (nově rozšířená rozvojová plocha Or-1). Přitom v Ořešíně již podle stávajícího územního plánu existují dostatečné plochy pro bytovou výstavbu a z celoměstského hlediska je nežádoucí zvyšovat dopravu směrem ze severu na jih města, o neúnosné dopravní situaci v Mokré Hoře nemluvě. Zástavba kolem ulice Drozdí až téměř k lesu by ale ohrozila nejen občany, kteří bydlí podél páteřních komunikací Gromšova, Jandáskova,a Tumaňanova, ale především naše bližní – němé tváře, které nacházejí místo k životu v této lokalitě na pomezí lesa a zastavěných ploch. A nepřímo by zástavba ohrozila i obojživelníky, kterým k přežití pomáhají tůňky v údolí Rakovce a Jehnického potoka.
Jak uvádí biologický posudek Vladimíra Melichara, zpracovaný v r. 2020 pro okolí ulice Drozdí, kde mají být rozšířeny plochy k zástavbě: „ Posuzované území je z hlediska biologické rozmanitosti obratlovců územím velice hodnotným. Vyskytuje se zde pravidelně a/nebo zde hnízdí 12 silně ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů a 4 ohrožené zvláště chráněné druhů živočichů. Území je významné mj. svojí návazností na významný krajinný prvek a tvoří důležité ochranné pásmo mezi lesními porosty a zastavěným územím. Jeho další zástavba, ať už jde o stavbu rodinných domů, penzionů či dalších staveb je nevhodná. Další proměna území (vytváření dalších parků, hřišť, parkovišť atd.) je z hlediska udržení biologické rozmanitosti také nežádoucí. Je vhodné udržovat předmětné území v současném stavu, tj. jako mozaiku parkových, zahradních a neudržovaných ploch.“ Věřme tedy, že zdravý rozum převládne a plány na změnu územního plánu tak, aby umožňoval oboustrannou zástavbu ulice Drozdí, se podaří zabrzdit. Bude to v zájmu nejen rosniček, ještěrek, ťuhýků, žluv a dalších zvláště chráněných druhů zvířat, ale i v zájmu nás a našich potomků.
Kontakty na autory: mojmir.vlasin(zavináč)gmail.com, johaniso(zavinac)fss.muni.cz
